Home
Předchozí ročníky
Zakládací listina
Galerie
plk. Josef Balejka
plk. František Loucký
Další osobnosti
Kontakty
Fórum

Plukovník československého letectva
František Loucký
Osobní číslo v RAF: 787437


* 2.10. 1912 v Brumově
16.6. 1988 v Praze

Bojové nasazení:

65. squadrona: září 1941 - 25.6. 1942
312. squadrona: 5.7. 1942 - 6.1. 1944
128. stíhací peruť: od 3.5. 1944 (od 15.6. první čs. stíhací pluk v SSSR)

Během války provedl 169 letů proti nepříteli.

Stručný životopis:

František Loucký se narodil v Brumově 2.října 1912. Vyučil se v Uherském Brodě papírníkem a knihařem. Též zde absolvoval dva ročníky odborné školy kupecké. Přihlásil se do školy leteckého dorostu v Prostějově. V důsledku zranění nohy v mládí nebyl přijat. To jej neodradilo a v roce 1937 se stal v pražském aeroklubu sportovním pilotem. Výcvik si hradil ze svých prostředků. Na podzim 1938 se zúčastnil leteckého závodu okolo Malé dohody.

Po okupaci Československa se rozhodl odejít za hranice. Týden před Vánocemi '39 i s dalšími přáteli, sportovními letci, odjel přes Slovensko, Maďarsko (zde pobyli čtyři měsíce v budapešťské věznici Tolonc-haz), Balkán a Střední Východ do jihofrancouzského Agde, kde sídlila doplňovací skupina čs. armády. Dorazili 15.5. 1940. Po porážce Francie se na holandské lodi Karanan přeplavil i s přáteli do Velké Británie v transportu kapitána Schejbala. Všech sedm sportovních letců - Borkovec, Hanzl, Hadrávek, Kodeš, Hloužek, Drnek a Loucký - vstoupilo do RAF. Čtyři byli určeni jako piloti bombardéru, tři ke stíhačům a všichni pak byli odesláni do leteckých škol RAF. Loucký absolvoval kurs v No 4.I.T.W. - Paington, odkud odešel 9.3. 1941 do elementární pilotní školy ve Watchfieldu. Tady létal v době výcviku na letounu de Havilland Tiger Moth (číslo T 7187) a Miles Master. Na Hawker Hurricane se přeškolil u pokračovací školy 9. SFTS v Hullavingtonu. Stíhací výcvik absolvoval u 58. OTU v Grangemouthu.

Bojovou činnost zahájil 17.září 1941 u 65. squadrony East India. U této perutě mimo jiné používal stíhačku Supermarine Spitfire Mk Vb YT-E, AR435 s nápisem "Lucky". V červnu 1942 byl převelen k československé 312. peruti, která také používala stroje Spitfire. V čs. peruti létal na útoky proti cílům v okupované západní Evropě, podílel se na vzdušném krytí bombardérů, na útocích proti lodím apod.

Na podzim 1943 se přihlásil jako dobrovolník pro čs. peruť v SSSR. 22.2. 1944 opustil Velkou Británii a na lodi přes Gibraltar a Středozemní moře se dostal do Egypta. Další cestu přes Tel-Aviv, Damašek, Bagdád, Basru, Teherán a Stalingrad do Moskvy absolvoval vlakem a letecky. Přeškolení v SSSR se uskutečnilo od 2.4. 1944 na sovětských základnách Vjazniky a Kubinka na letouny Lavočkin La-5FN.

S 1. stíhacím leteckým plukem přiletěl 17.9. 1944 na pomoc povstaleckému Slovensku. Zde pilotoval Lavočku s číslem 65 (výrobní série 39 21 8 65). V bojích SNP byl při útoku na německé tanky u Ružomberku těžce raněn protiletadlovou palbou nepřítele. I přes velký úbytek krve ze zraněné nohy dokázal doletět a přistát se svou stíhačkou na letišti Zolná. Byl ihned převezen do nemocnice ve Zvolenu a operován. Poté byl vzdušným mostem transportován do Moskvy na doléčení.

Rok 1945 prožil u 2. čs. stíhacího let. pluku v Přemyšlu ve funkci střeleckého důstojníka. V květnu roku '45 přeletěl s útvarem na pražské letiště v Letňanech. Službu ukončil v hodnosti poručíka letectva 28.6. 1946 jako pilot LDS v Ruzyni.

Pro své válečné zranění odešel do civilu a pracoval jako národní správce, jako vedoucí prodejny papírnictví, byl referentem PZO Papco, pro údajnou "zápaďáckou nespolehlivost" též řidičem, dělníkem apod. Až v roce 1966 získal místo inspektora u SLI v Ruzyni, kde působil až do svého odchodu do důchodu roku 1969.

V roce 1947 mu vyšla kniha Zůstal jsem sám. Ze sedmi kamarádů přežil válku jen on. Po smrti pak vyšla jeho práce Mnozí nedoletěli (1989). Materiál pro tuto knihu o padlých letcích čs. zahraničního odboje získával přes 30 let.

V Brumově je po něm pojmenována ulice. Na zdejší základní škole byla 14.6. 1991 odhalena reliéfní pamětní deska. Po výstavbě nové školy byla busta přemístěna do jejích prostor. Druhý reliéf je v Muzeu letectví a kosmonautiky ve Kbelích (od 2.11. 1991). Obě pamětní desky nechala zhotovit na své náklady jeho manželka.

© od 2004 Antonín Bačo ml.